|
Bohuslav, syn někdy
Sulislava z Trnovan, podědiv
se r. 1275 s bratry svými o vsi Vrbici, Bedlono, Očihovec,
Březnici, Hlubokou a Smrk,
sám se usadil v Šanově a tu postavil tvrz.
Roku 1392 seděli na Šanově Heřman a
Jan Suchomel, bratři z Černčic;
ostatní díly drželi Jan Kumpanec z Vidhostic s bratrem Alešem,
farářem v Senomatech, Petr ze Šprimberka,
Vaněk z Necek a
Oldřich ze Šanova. Podílů šanovských pak postupně nabývali Hanek,
Jan a Vilém,
synové knížete Jana z Krakovce. Vdova po Hankovi, Klára,
prodala pak Šanov
Janu Kněžátkovi. V roce 1451 koupil ves s tvrzí
Jan z Nadvídkova a v Šanově
bylo šest dvorů kmetcích, na nichž seděli Mikuláš Zitek, Vaněk
Pavlovic, Novák,
Ondřej Nesvačil, Míka Holcovic a Ondřej Zajíc. V roce 1454 spadl dvůr
poplužní v
Šanově právem odúmrtním na krále a ten je dal Mikuláši, řečenému
Jezmaso ze
Šanova. Všechny díly pak skoupil Jan
Jidášek z Jenče, který r. 1472 psal se ze
Šanova. Po něm držel Šanov Václav Satanéř z Drahovic, který v r. 1525
je pustil
Petru Holému z Chrástu. Ten je pro dluhy prodal Petru Šatné-
mu z Brodce. V r. 1545
koupila ves Anna z Vřesovic a vrátila ho k Petrovicům, s kterými
má Šanov
společné další dějiny.
Koncem října 1620 položila se císařská
armáda s
50.000 muži u sousedních Senomat a Šanov byl spálen docela. Jan
Celer a jeho
nástupkyně Marie Vchynská osadili z části Šanov
V r. 1651 bylo v Šanově 8 osedlých a 1 chalupa, vedle
ještě 11 statků a 3 chalupy pusté. Celkem žilo tu 35 katolíků a 1
nekatolík, v letech 1652 - 1653 usadilo se nově 5 sedláků. Ota
Jiří z Helversenu, od r. 1660 pán na Petrovicích,
osadil pustiny všechny a přidělil je ke dvoru
petrovickému.
V letech 1651 -
1700 byli v Šanově osazeni
1. Jakub Kopta, jinak
Královský rychtář, 1693
Jan Volf - 2. chalupa
Němcovská
pustá, 1680 Hans Švarc postavil novou -
3. Adam Tichý, 1688 Václav Fišer
- 4. Karbulkovský
pustý, 1655 Václav Kejla, 1680 syn Barta
- 5. Matěl Heker - chalupa pustá,
1662 vzal dvůr po Říhovi, 1689 syn Václav - 6. Václav Kozel - chalupa
pustá, 1670 Jan Kopta
-
7. Merlovský pustý ,
drží Jakub Kopta, 1680 Martin Tatzazer -
8. Mužilovský pustý, 1673 Hans
Titlbach, 1709 Jiří
Wildwald - 9. Tomáš Koutecký,
1668 syn Jiří - 10. Barta
Šebek,
od r. 1653 nově osedlý, 1670 Tomáš
Šebek, 1673 Mikuláš Matějka, 1688 Martin Tichý, 1689 Jan Kačinec
- 11.
Tomášovský pustý, drží Michal Tichý, 1664 Jiří Vrabec
12. Matěl Hasík, 1660
Matěl Tichý, 1688 Hanc Ecker - 13. Matěj Fousek od r.
1653 nově osedlý, 1673 Albrecht Zir, 1688 syn Michal - 14. Filipovský pustý, 1655 Pavel
Vrabec,
1709 Hanuš Wustl - 15.
Martin Beran, 1660 Jan Pastor, 1689 Matěj Vrabec
- 16. Jan Kačinec, od r. 1652 nově
osedlý, utekl,
1702 Jan Nachtigal - 17.
Matěl Fousek starší,
1660 Jan Kačinec, polovici vzal Jan
Pastor, 1702 Jan Nachtigal - 18. Matěj Fišer od r. 1652 nově
osedlý, 1660 Pavel
Fišer, 1688 syn Pavel - 19.
Čížkovský pustý, 1655 Řehoř
Lesnitzer-krčmář, 1671 Jan Titlbach
- 20. Jan Hora-kolář, 1688 Václav
Truller - 21. Šimon Šandera, 1688
Adam Vrabec, 1690 Jan Wildwald, jinak Zajíc - 22. Jan Hasík od
r. 1651 nově osedlý, 1688 František
Slavík - 23. Matěj Kejla, syn
Jiřík utekl, 1688 Pavel Zink - 24. Ondřej
Pastor, 1688 syn Václav - 25.
vrchnost r. 1689 prodala panskou
chalupu Michalovi Kalinovi - 26.
panský mlýn slove Prkený o 2 kolech, 1623 pustý, pak zvaný
Joklův, roku 1709 prodala jej vrchnost Janu Frolichovi, 1741 Jan
Titlbach
27. mlýn
panský slove
Spálený o 2 kolech, povodeň r. 1698 smetla pilu, vrchnost
r. 1709 prodala jej Ondřeji Titlbachovi.
Od r. 1788 robotovalo 18 sedláků po 3
dnech v týdnu s koňmi, k tomu v létě po 2 dnech ručně. 6
chalupníků po 3 dnech v týdnu ručně. Na obci bylo 20, na
kostelních pozemcích 6
a na
selských
2 domkáři. Ti robotovali po 13 dnech ručně do roka.
Jména tratí : Boroviny, na Díle,na Dlouhých, Hradiště, na Hůrce,
Kačinec, Kněžský les, Kukle, Lhota, Skalka,
Spálená jáma, k Spálenému mlýnu.
Rybníky Skopec,Šrámek a Vobůrka.
Václav Kočka : Dějiny Rakovnicka,
r. 1936 -
Šanov -
panství petrovické, str. 511
|
