senomaty

Václav I. vyplenil značnou část země a zničil statky duchovního řádu německých rytířů. Aby odčinil škody, daroval jim ze svého majetku ves Senomaty věnovací listinou, která byla
vydána roku 1233 v Sedlci. Na počátku vlády Jana Lucemburského se staly Senomaty městečkem, které nabylo některých městských práv. Stalo se tak určitě před rokem 1319.
Do té doby byly Senomaty poddanským městečkem, spadajícím ke královskému panství Křivoklát. Za husitství byly Senomaty z větší části vypáleny a přišly o privilegium krále
Jana Lucemburského, které také shořelo. Senomatští měšťané si pořídili jeho opis a roku 1500 ho předložili králi Vladislavu II. Jagelonskému, aby jim potvrdil získaná privilegia.
Obyvatelé se stali kališníky. V roce 1589 byly Senomaty prodány Rudolfem II. Václavu Hochhauzerovi na Pšovcích. S novým majitelem nastaly městečku těžké časy. 31. března roku
1592 postihl Senomaty požár. Shořela radnice, pivovar i obilí připravené k setí. Po ohni zbylo jen osm domů a fara s kostelem. Nový majitel však život po požáru lidem nijak neulehčil
a byl všemi nenáviděn. Mnozí po požáru nestavěli. Raději se vystěhovali do Rakovníka a připravovali odboj proti svému pánovi. Po smrti Hochhauzera městečko vlastnila jeho žena
Anna, dále její dcera Johanka Doupovcová. Ta v roce 1613 prodala Senomaty královskému městu Rakovníku. Třicetiletá válka strhla Rakovník i Senomaty jako většinu českých
měst na stranu stavů. Císařské vojsko se usadilo v okolí našeho městečka a vyjížděli do okolí loupit a pálit stavení. Senomaty při tom vypálily do základů. Lidé před nimi většinou
utekli za hradby Rakovníka. V roce 1631 žilo v Senomatech pouze 11 obyvatel oproti 40 lidem před bitvou na Bílé hoře. Bída po válce sílila, lidé se nestačili vzpamatovat z válečných
útrap a na naše území vpadli Švédové, kteří také poničili vše, co jim vstoupilo do cesty.

Senomatští měli vždy problémy s místním potokem. Při povodních voda způsobila nesmírné škody. V r. 1609 voda protrhla dva rybníky a odplavila dokonce jeden mlýn. Další velká
povodeň nastala v roce 1872 a postihla všechna stavení. První zmínky o tamější škole pochází již z druhé poloviny 17. století. Senomatská škola vychovala v 19. století tři významné
rodáky : beletristu Josefa Veselého, muzikologa a hudebníka Maxmiliána Konopáska a sochaře Celdu Kloučka. V Senomatech žil také český básník František Chládek a slavný
český pěvec Karel Burian.

DOLANY	HOSTOKRYJE	ZAVIDOV	ŠANOV		ČISTÁ	HOSTOUŇ	LHOTA
1834-1926	1874-1966	1688-1862	1950-2014		1852-1929	1862-1894	1811-1866